Velmi dlouhý a zevrubný rozhovor zvěřejněný v časopise Shotokan Karate Magazine, 11/99 (61).
Avi, mohl byste představit Vaši předchozí dráhu v karate-do a připomenout, kdy jste poprvé přišel do kontaktu se senseiem Nishiyamou?
S karate jsem začal ve čtrnácti letech v Izraeli a můj učitel tehdy vždy mluvil o tom, jak skvělý sensei Nishiyama je. Tak se stalo mým snem studovat u něj. Tři dny po ukončení vojenské služby v Izraeli, to mi bylo jednadvacet let, jsem přijel do L.A. studovat u senseie Nishiyamy. Cvičil jsem v jeho dojo pět hodin denně a abych se uživil, vyučoval jsem karate na některých základních školách. Mým plánem bylo zůstat šest měsíců, když jsem poznal, kolik je toho ještě k učení, jsem stále zde i po osmnácti letech. A mám před sebou stále dlouhou cestu.
Učíte se i po všech těch dlouhých letech stále nové věci pozorováním a nasloucháním sensei Nishiyamovi?
Krása karate spočívá v neomezeném prostoru pro rozvíjení. Samozřejmě se neučím nové techniky, ale i v těch nejjednodušších naleznete nekonečné jemnůstky a úrovně porozumění. Velikost senseie Nishiyamy spočívá v jeho schopnosti vidět, co potřebujete, a porozumět všem stupňům. Právě před měsícem Akio san (Nishiyamův sekretář a pravá ruka, také ten jediný, kdo může senseie Nishiyamu opravovat) se mnou po každé lekci půl hodiny pracoval na prvních dvou pohybech v Heian Shodan. Naučil jsem věci, které jsem nebyl připraven naučit se před půl rokem.
Se senseiem Nishiyamou se každý týden naučím něco nového, závisí to pouze na mé otevřenosti a vůli přijímat. I sám sensei Nishiyama neustále hledá a zdokonaluje se. Je to úžasné, sensei Nishiyama neustále přichází s novými a novými úhly pohledu, které věci dále objasňují a pomáhají "zmezinárodňovat" principy karate. Někdy se mi stane, že přijdu v noci domů, a jsem tak rozrušen tím, co jsem v tréninku poznal, že nemohu usnout.
Jak Vy sám vidíte Vaše současné karate ve srovnání řekněme se stavem před dvaceti lety?
Před dvaceti lety, než jsem přišel k sensei Nishiyamovi, to bylo sto a jedna. Bylo to karate bez poznání jeho principů, založené na sportovní bázi. Nyní jde více do hloubky, je založeno zároveň na technice, strategii, timingu a stavu mysli nezbytném pro aplikaci. Abych byl přesnější, před dvaceti lety jsem se prostě pokoušel udeřit silněji a rychleji, síla vycházela z vnějších končetin a byla velmi omezená. Tehdy, ve sparingu, jsem se snažil být rychlejší a silnější než můj soupeř. Soupeřil jsem s jeho sílou a rychlostí. Nyní, pod vedením senseie Nishiyamy, umím vytvářet energii, koordinovat tělo v jedné linii s energií. Moje technika je závislá na provedení, ne na ještě větší síle. Nyní když zápasím, nezápasím proti svému soupeři, ale spíše se s ním slaďuji, nastavuji si ho, a používám jeho techniky ve svůj prospěch. Cítím, že je můj trénink o mnoho efektivnější, protože vím, co hledám.
Jaké změny jste pozoroval na karate senseie Nishiyamy v průběhu let?
Principy se nijak nezměnily, ale vyučování jde bezpochyby výrazněji do hloubky.
Jeho výuka byla vždy podrobná a logická, všechno dává smysl, pomáhá Vám formovat obrázek, kompletní skládačku o karate. Se senseiem Nishiyamou nikdy nebloudíte, je to jako jít s mapou, víte přesně, kterým směrem jít, a přestože je to cesta někdy hrbolatá a tvrdá, nikdy nejdete poslepu.
S ubíhajícími lety jde stále více do detailů a jemností. Kromě výuky správné dynamiky, postoje, využití postoje, atd. učí více o tom, co se děje uvnitř, jak síla vychází zevnitř ven, jak se vnitřně připravit na techniku, jednání, vedení silně a rychle bez jakýchkoli náznaků nebo zpětných pohybů. Jde do hloubky ve výuce takových věcí, jako jak plynulý přechod z jedné techniky do druhé, bez duševního nebo tělesného zlomu, stále s plnou silou v každé technice, jak využít duševní energii k podpoření techniky. Každý týden mě překvapuje s novými detaily a úhly pohledu na to, co je kime. Se senseiem Nishiyamou se skutečně stále cítíte jako nováček. Pokud cokoli vyžaduje korekci, nikdy neukazuje pouze na to, co je špatně, ale zároveň vždy ukáže příčinu chyby. Pochopitelně, kromě logického rozvoje je také trénink se senseiem Nishiyamou velmi intenzivní, zdá se, že s léty se stává ještě zaujatějším a zanícenějším pro karate.
Také jeho výuka kumite se stává hlubší, detailní vysvětlení správné reakce, timingu, postavení a strategie, rozvíjení správného ducha a stavu mysli umožňující aplikaci technik v kumite. Kumite se stává šachovou hrou, ne hrou rychlosti a síly. Jeho výuka činí kumite opravdu zajímavým a zábavným.
Pokud jde o jeho vlastní karate, je pro mne v jeho sedmdesáti letech velikou inspirací. Vidím, jak se každým rokem zlepšuje, jeho techniky žádají méně námahy, jsou neustále silnější a efektivnější. Jednou za čas spolu zápasíme a já nikdy nemám šanci. Ve zlomku vteřiny, kdy si myslím, že ho dostanu, si uvědomím, že zasáhl on mne. Nikdy Vám nenabídne prostor k útoku, vždycky Vás donutí tancovat jeho písničku. Ve kterém jiném sportu naleznete sedmdesátiletého muže na jeho vrcholu?
Je Váš styl výuky stejný jako jeho nebo máte své vlastní ideje?
Jsem si jistý, že jde o velmi podobný styl výuky, minimálně o stejné principy. Konec konců, on mne vyučuje každý den po osmnáct let. Mohu vysvětlovat tyto principy lehce odlišně. Samozřejmě, rozvíjím svůj vlastní styl, který je však stoprocentně založen na principech, které jsem se naučil od svého učitele.
Američané jsou obecně fyzicky větší než Japonci. Co myslíte, jak to ovlivňuje jejich karate?
Myslím si, že Američané a Evropané obecně více spoléhají na svou fyzickou silu, a tak se stávají nepružnějšími. Pro silnou osobu, přestože rozumově chápe, že může vytvořit větší energii, pokud bude uvolněná, je velmi těžké vzdát se síly. Dokonce i když jste velký a silný, vždy se najde někdo větší a silnější. Měl byste o svém soupeři vždy přemýšlet, jako by byl dvakrát tak silnější než vy, potom jste závislý na timingu a účinném použití těla v každé technice. Měl byste se pokoušet zvítězit svou dovedností, ne silou, to je to, o čem bojová umění jsou.
Když jsem byl hodně agresivní v kumite, sensei Nishiyama mi říkával: "Nepoužívej svou sílu a rychlost proti horšímu protivníkovi. Představ si, že má nůž, zaútočil bys tehdy na něj? Využij správný okamžik, kdy nemůže reagovat, potom se od každého, komu čelíš, vždy něco naučíš."
Být velký je výhoda ve chvíli, když toho dobře využijete. Můžete vyvinout více síly, pokud víte, kam sílu umístit, jak správně využít vzdálenost, potom to pro menší osobu může být velmi těžké. Nyní, abyste používal svou sílu a velikost dobře, potřebujete vedení, dobré instrukce.
Je jemný a plynulý způsob pohybu (japonský styl) stále problémem pro většinu západních studentů? Jsou to kotníky a boky, co způsobuje tento problém?
V základu jde o to, že v technice by klouby měly zvýšit energii ve správné sekvenci do jedné linie energie a měly by být v příslušném seřazení, jinak není technika hladká a také je slabá. Také zakončení jedné techniky by mělo být v nejlepším stavu pro techniku následující, nebo v průběhu jedné techniky by tam měla být potenciální energie pro následující.
Dvě podmínky pro efektivní pohyb jsou dobré postavení a seřazení, takže všechny naše klouby se mohou koordinovat jedním směrem. Postoj by neměl blokovat boky, chodidla jsou pod správným úhlem pro využití vnější energie, lokty jsou spojeny s tělem atd. Takto není energie blokována. Dalším momentem je, co se děje uvnitř. Pokud není držení těla správné, nemůžete volně dýchat, klouby nejsou volné. Pokud není dýchání synchronizované se svalovou akcí, dojde k tensi ve špatném načasování v pohybu, nebudeme pružní atd.
Pochopitelně, náš západní životní styl nepomáhá udržet naše klouby volné a pružné. Příliš mnoho času strávíme jízdou autem, mnozí z nás tolik nechodí pěšky, většinu času chodíme obutí, čímž se chodidla stávají strnulými. Ani sezení na židli po většinu dne nepomáhá a je příčinou zborceného držení těla a ztuhlých kyčelních kloubů. Věřím, že každý může s dávkou vytrvalosti zlepšit svou kyčelní a kotníkovou pružnost. Udržení správného držení těla si ovšem vyžaduje spoustu pozornosti, můžeme tak však eliminovat kontrakci v páteři a kloubech. Nejde pouze o to být pružný, ale také uvolněný v kloubech, kotnících, bocích a ramenou. Být uvolněný v kloubech znamená, že si nepřekážíme v pohybech kloubů, ve směru techniky není žádná protichůdná energie, svaly se vnitřně nestahují ke kloubům. Abychom dosáhli této uvolněnosti kloubů, musíme na držení těla myslet také v našem každodenním životě, ne pouze v lekcích karate. Život je o mnoho delší, je těžké změnit naše návyky pouze v těchto lekcích.
Dalším problémem je, když velká osoba imituje svého o omnoho menšího japonského učitele. Neměli byste se snažit vypadat jako váš učitel. Podstatné je pochopit principy technik karate a přizpůsobit je zvláštnostem vašeho těla a osobnosti.
Jestliže jsou vaše klouby pohyblivé, přizpůsobte svůj postoj svému vlastnímu tělu. Pokud je postoj příliš protažený nebo není správně sladěn, potom nemůžete koordinovat nohy, trup a postoj, namísto aby podporoval váš trup, bude blokovat pohyb vašich boků nebo dokonce způsobí zranění při dlouhém pohybu. Karate je každopádně umění a žádní dva lidé nemohou vypadat stejně. Na začátečnické úrovni je imitování v pořádku, ale jako pokročilí byste měli sami uvažovat, jak co nejlépe využít svého vlastního těla. Principy karate se nikdy nemění, ale mohou být upraveny nekonečným množstvím způsobů. Sensei Nishiyama někdy říkává: "Můžete tisíckrát napodobovat Picassa, ale je to jen kopie a nikoli umění, a vy nejste Picasso.Totéž platí v karate: napodobujete a opakujete až do chvíle, kdy shrnete principy karate do svého vlastního těla. Teprve potom je to vaše vlastní karate, a stává se uměním."
Pokud jde o hladkost a plynulost pohybu, je velmi důležité využití dýchání, dech by měl vytvářet tlak proti podlaze při kime ze dvou důvodů:
1. pro silné kime: když vyvineme silný tlak, hybnost techniky bude předána skrz cíl, čím ostřejší tlak, tím silnější úder. Také vytvoří ostrou kontrakci po linii techniky, takže nedochází k žádného úniku energie. Tlak do podlahy nám také pomáhá udržet rovnováhu proti úderu (čím silnější je úder, tím větší otřes přechází zpět do našeho těla).
2. pro vytvoření potenciální energie pro další pohyb: v okamžiku kime je tělo natažené jako struna pro další pohyb. Pokud využíváte dech dobře a v koordinaci s postojem, pozicí a technikou, váš pohyb bude hladký a plynulý. Ujistěte se, že nefoukáte jen do vzduchu (jako byste pískali), ale vzduch musí tlačit dolů než jde dolů.
Jestliže váš postoj není dobrý, řekněme vaše kostrč je vystrčená, nebo váš krk táhne vpřed, dech nemůže tlačit dolů k podlaze (tlak bude unikat, protože nastavení těla je narušeno), a proto zde nebude žádná zpětná síla ze země a žádná návaznost. Mimoto pokud je vaše kostrč vystrčena, energie se nepřenese z postoje do trupu, a proto technika není hladká.
Nebo řekněme, že vaše ramena a paže jsou příliš ztuhlá, potom se paže oddělují od těla a energie se z postoje skrz trup nemůže přenášet přes loket do techniky a proti účinku je to, co je nazváno "top power", technika, která není hladká. Také jestliže jsou paže ztuhlé, mají tendenci se zdvíhat (hrudní dýchání) a znovu nemůžete vytvořit tlak s dechem do země a není zde návaznost jedné techniky na druhou. A tak mohu pokračovat dále a dále ve výčtu příčin, kvůli kterým nemůže být pohyb hladký a plynulý.
Hladkost a plynulost má co do činění se správným užitím těla a principů karate, a ne s velikostí, národností.
Jaký je Váš pohled na Kata bunkai, která, jak se zdá, se v současnosti těší velikému zájmu? Možná většímu než kdykoli dříve.
Pochopení aplikace kata je velice důležité. Síla v karate spočívá v seřízení všech zdrojů do jediné linie, řízené energie. Pouze pokud porozumíme aplikaci, můžeme mít jasný duševní obraz, a tělo bude následovat a kooperovat jediným směrem. Pokud neporozumíme aplikaci nebo necvičíme kata s jejími aplikacemi v mysli, stávají se toliko pěkným tancem.
Naše techniky karate začínají duševní energií, pokračují dýcháním, svalovou akcí, a technika je zakončením. Musíme se na aplikaci kata dívat tak, abychom viděli účel v každém pohybu. To také rozvine její plynulost/souvislost a upraví tempo v kata. Slovo kata vyjadřuje také symbol, kata symbolizuje jisté základy pohybu a boje, které nám tvůrce kata zamýšlel předat.
Kata vycházejí ze skutečných bojových zkušeností, nikoli z teorie. Kata jsou vzorem, jsou kodexem, a skrz cvičení kata se snažíme porozumět kodexu, porozumět základním principům, která kata symbolizují. Samozřejmě, kata jsou omezená, jsou pouze formou, kterou nemůžeme aplikovat jako takovou ve skutečném zápase. Na druhou stranu jsou principy neomezené, jsou nehmotné, a mohou být přizpůsobeny jakýmkoli okolnostem. Když internacionalizujeme principy kata, můžeme aplikovat techniky karate v jakýchkoli sebeobranných situacích.
Bohužel v průběhu generací jsme ztratili některé z původních významů některých kata. Na druhou stranu věřím, že porozumění pohybu těla je na vyšší úrovni a kata je naším prostředkem k neustálému zlepšování a přenášení naší techniky na vyšší úroveň.
Také můžete vidět, že kata čínských bojových umění jsou odlišná od japonských. Čínská kata jsou hůře srozumitelná a někdy je těžké vidět jejich přímou aplikaci. Naše kata většinou vycházejí z čínského původu či vlivu. V japonských bojových uměních jsou kata přímočařejší, více podobná skutečnému použití. Například sword kata se mohou nazývat go-no-sen. Od doby, kdy karate přišlo do Japonska, jsme přizpůsobili mnoho rytmických a strategických myšlenek japonských bojových umění, zejména meče. Dokonce ačkoli je nenazýváme kata, provádíme rytmická cvičení, která jiná japonská bojová umění kata nazývají. Vnímání a duch těchto cvičení mohou být přeneseny také do našich původních kata.
Avi, mohl byste prosím oživit některé dřívější příběhy o karate v Americe, když jste tam poprvé přijel?
Když jsem poprvé přijel, trénink byl velmi tvrdý a občas jsem si připadal, jako bych šel do války. Starší studenti měli čerstvé maso ke kousání. První týden poté, co jsem přijel, byl jsem zmlácený a měl na hlavě dvacet čtyři stehů. Pamatuji si na chlápka, který mě udeřil, jak mi říká: "Pokračuj dál!", a já jsem musel prodělat další půl hodiny lekce kumite a poté také vyčistit podlahu. To bylo zcela normální, často mě museli sešívat.
Vzpomínám si, jak jsme s mým dobrým přítelem Toru (který přijel do L.A. zhruba ve stejné době) seděli na autobusové zastávce a dělili se o kolu (měli jsme peníze pouze na jednu) a slibovali si, že se staneme dost dobrými na to, abychom ty chlápky dostali. Jednoho dne si jeden z těch chlápků rozbil čelist a druhý den nepřišel. Nishiyama mi k tomu podotkl: "Žádná odvaha, pouze mrtví nepřicházejí." Takže, samozřejmě se pro mne nikdy nenašla omluva zameškat lekci. Jednou, když jsem se pokoušel vařit (nikdy více) , jsem si škaredě popálil chodidlo a nemohl jsem na něm ustát více než půl minuty (krev proudící do chodidla způsobovala nesnesitelnou bolest) a musel jsem i takhle provádět lekce celý týden a každou půl minutu jsem musel nohu zvedat do vzduchu. Byli jsme s mým přítelem Toru Shimoji zcela zlomení, spali jsme v malém dojo, které pro nás přítel otevřel, a téměř jsme neměli peníze na jídlo, některé dny jsme jedli jen chleba s máslem. Strávili jsme jízdou dvakrát denně do Nishiyamova dojo tři hodiny v autobuse, cítili jsme se jako nejspokojenější a nejšťastnější chlapci na světě, cvičit u senseie. Byli jsme možná ti nejnudnější lidé na debatu, protože jsme mohli mluvit jen o karate. Každý večer jsme si vyměňovali zkušenosti a dělali si poznámky.
Vzpomínám si, že když mi pokladní v supermarketu řekla: "Pět dolarů padesát centů!",odpověděl jsem: "Uss!". Zřejmě si pomyslela něco velmi zvláštního. Nishiyama za námi chodíval a když řekl: "Potřebujete ostříhat!", my jsme se druhý den oholili jako mniši. Žili jsme si na našem vlastním ostrově karate uprostřed velikého L.A.
Mohl byste prosím vysvětlit některé technické aspekty, které se zdají být matoucí pro mnoho studentů, např. kontrakci a expanzi svalů?
V karate jsou dvě metody vytváření energie:
1. tělesná dynamika. Vnější pohyb těla, zejména přesouvání těla, otáčení, kyvadlo, zvedání, snižování, a pendulum (páky - většinou v technikách kopů).
2. vnitřní síla. Kontrakce/expanse svalů
V základní rovině je důraz kladen na pohyb těla a dynamiku. Zjevně je snazší vytvořit velikou sílu v akčním prostoru. Obvykle po černém pásu, když jsou vnější forma a postavení správná, se stává vnitřní síla důležitější, v této úrovni je cílem vyvinout velikou sílu v malém akčním prostoru. V boji si vždy nemůžeme vybírat prostor, musíme být schopni provést dostatečně silnou techniku dokonce i na několika desítkách centimetrů pohybu. Ve většině technik musíme být schopni koordinovat dynamiku těla se stažením a roztažením svalů. Techniku, která má pouze dynamiku a slabou svalovou akci, nazýváme "plochá technika". Je slabá, zejména na krátkou vzdálenost. Někdy musíme na velmi malém prostoru použít pouze stažení a roztažení svalů a žádnou dynamiku a stále musíme být schopni provést efektivní techniku.
Svaly se skutečně nemohou natahovat, to, co nazýváme expanzí, je reakcí na kontrakci, nebo přirozeného stavu svalu, kterým je uvolnění. Jinými slovy je roztažení a uvolnění totéž.
Svalová kontrakce/expanze nebo tenze/relaxace jsou totéž. Jak se využívá svalová kontrakce/expanze? V okamžiku kime je důležitých několik momentů:
1. svalový snap (ostrá změna z uvolnění do kontrakce)
2. svalová kontrakce - vpřed po linii techniky
3. maximální tlak do podlahy za plného využití dechu
4. navíc je důležité vystřelit duševní energii, ki, ze spodu břicha po linii techniky. Používáme svalový snap k vytvoření dodatečné síly, ostré rány v úderu. Svaly jsou jako pružina a mají tendenci se uvolnit v reakce na stažení, nazýváme to bouncing (vymrštění), únik energie. Proto je důležité při kime vyvinout maximální tlak dolů a ve stejný okamžik naše ki vystřeluje po linii techniky ze spodu břicha. Výsledkem je kontrakce ze země skrz postoj, po linii techniky. Není zde žádný bouncing energie a žádné cutting (usekávání) nebo killing the momentum (ubíjení hybnosti/setrvačnosti). Pokud je to provedeno správně, tělo vypadá jako zastavené, ale síla hybnosti (momentum) je zcela předáno skrz cíl. Tentýž tlak je sám o sobě využit jako potenciální energie, pružina, pro následující techniku. Když změníme duševní vedení (ze spodu břicha), dýchání pokračuje a my vyvineme tlak, pružinu, ze země do další techniky a linie energie.
Výsledkem není jen silnější technika, ale také zamezení duševního nebo fyzického zlomu mezi technikami, což nedává našemu soupeři žádnou šanci mezi našimi technikami. Kontrakce/expanze je také používána k vnitřní přípravě na techniku, takže můžeme drive (vést), vybuchnout naši techniku s nejmenším možným zpětným pohybem či varováním.
Na druhou stranu je Snap back (zpětný snap) technikou, kde tlak do podlahy je vydán příliš brzy před dokončením dechu (nebo zde není žádný tlak do podlahy při úderu), a momentum (hybnost) nejde plně skrz cíl. Tento typ techniky nemá jen omezenou sílu, ale vytváří také kyo (příležitost) mezi technikami. Při tomto typu techniky dochází k boucingu (úniku energie), cuttingu nebo ubíjení hybnosti. Některé techniky nazýváme "reverse transmition" (zpětný přenos), jako pulling (tahové) techniky, potom kontrakce je aplikována vnitřně vůči podlaze.
Co je pro Vás tak přitažlivé po tak dlouhém studiu systému Shotokan, a proč?
Náš styl karate je o mnoho více než jen sportovní aktivita, je neomezený. Za naším stylem stojí moudrost nashromážděná v průběhu mnoha generací, moudrost o pohybu a lidské bytosti jako celku. V některých ohledech naše tělo stárne a ztrácí některé ze svých fyzických možností, ale já cítím, jak se zlepšujeme, jsme závislí méně na fyzické síle a více na účinném použití našeho těla a mysli, na harmonii našeho těla, intelektu a emocí. Čím více cvičím, tím je pro mne karate více vzrušující, a to i přesto, že se cítím na vrcholu své fyzické kondice. Cítím, že moje karate je stále méně závislé na sportovních schopnostech. Naše karate je více než jen o účinném použití, je o sebeovládání, je to nekonečná cesta směrem k mistrovství, kterého nikdy nedosáhneme, nikdy nebudeme dokonalí, ale neustále se budeme zlepšovat. Také se mi líbí přímé pojetí našeho karate, žádná mystika, přestože některé myšlenky je těžké pochopit. Cítím, že naše karate, zvláště výuka senseie Nishiyamy, je založena na zkušenosti a rozumných metodách tréninku více než na něčích snech. V jiných sportech, dokonce i bojových systémech, neočekávejte zlepšení po čtyřicítce. Samozřejmě můžeme najít jiná bojová umění se stejnou hloubkou jako u nás: studoval jsem jiná bojová umění, která byla velmi zajímavá, ale žádné nešlo do takové hloubky jako naše karate.
Když cestujete a vidíte různá karate-ka, které nejdůležitější aspekty by podle Vás měly být opraveny? Tatáž otázka se vztahuje na studenty, kteří přicházejí do Vašeho dojo.
Obecně, síla vychází příliš z končetin, měla by vycházet více zevnitř ven. Studenti by měli více myslet na využití postoje, nejen jak postoj vypadá, ale hlavně jak jej využít. Jinými slovy, jak využít vnější sílu, význam využití země, na níž stojíme, potom mohou více myslet na to, jak akce těla může být využita k vytvoření energie do techniky nebo jiné, v závislosti na akčním prostoru, který máme k dispozici. Také by studenti měli myslet na spojení loktů k tělu, tak se při pohybu těla energie plně přenese do techniky.
Při aplikaci mají studenti tendenci příliš se spoléhat na rychlost. Rychlost je dobrá , když je použita ve vhodném načasování, ale nepomůže proti zkušenému soupeři. Studenti by se měli naučit využívat příležitostí, které jim soupeř poskytuje. Nejlepší příležitostí je chvíle, kdy soupeř útočí, naučte se jí využít. Naučte se, jak si vytvořit příležitost nastavením soupeře a donucením ho k útoku, nebo jeho znejistěním, kdy Vás vystaví do šance, nebo narušením rytmu. Když je Váš soupeř mimo rytmus, není s Vámi sladěn, máte šanci. Teď ale, říkáme, že když uvidíš možnost, je už příliš pozdě, šance je změna z klidu do pohybu, pohyb je příliš pozdě. Abyste to dělali dobře, musíte se naučit reagovat správně a věřit své schopnosti reagovat. Při správné reakce se nedívejte očima, nechejte Vaše nohy udělat rozhodnutí. Reagujte přímo z nervového systému v páteři, bez vměšování úsudku či vědomí. Říkáme, že cokoli oči vidí, měly by vyjádřit současně prostřednictvím nohou, bez zaváhání, pochybností. Jako když vystřelíte kulku, když se jednou pohnete, nemůžete to již vrátit, vyhrajete nebo prohrajete. Pokud nezariskujete, nikdy se neodevzdáte a nikdy neuspějete.
Nyní, pokud se učíte správně pohybovat v základech, správná reakce je přirozený výsledek. V začátcích se učíte pohybovat z nohou, nohy jsou jako dálkové ovládání, řídí tělo. V začátcích se učíte pohybovat ze středu ven, což přináší více síly, ale také možnost reagovat z nervového systému v páteři, z těla, nazýváme to feeling reaction (reakce citem). Musíte věřit svému cítění a vzdát se úsudku.
Neznamená to, že nemyslíte, musíte mít strategii, ale když je čas k pohybu, oddejte se mu. Myslím, že velký problém je výsledek sportovních utkání karate.Často vidím lidi zasáhnout cíl pouze jejich rukama, a tělo zůstává vzadu, přetažené a rozpojené. Ve sportovním karate to může znamenat body, v reálné sebeobraně to však znamená nebezpečí. Celá vaše tělesná hmotnost by měla být v kontaktu a vy byste měli být v dobré pozici a svalovém stavu k dalšímu pohybu, v průběhu jedné techniky byste měli odevzdat vše, a stále vidět své další možnosti.
Soudě z ohromné odezvy na tento magazín v USA, zdá se, že je tradiční karate v USA znovu velmi populární. Čím myslíte, že to je? Oběhly události celé kolo?
Myslím si, že mnoho lidí je unaveno z komerčního, prázdného karate ve filmovém stylu. Hledají něco opravdového. Karate není pro každého, rád bych si myslel, že ano, ale někteří lidé nemají zájem o učení do hloubky. Někteří lidé chtějí prostě jen být fit a bavit se, tak si zvolí Tai-Bo. Ti správní lidé nějak naleznou karate.
Víme, že jste dosáhl mnoha úspěchů v soutěžích kumite, a vytvořil jste hlubokou studii načasování. Mohl byste prosím objasnit svou koncepci načasování (timing)?
Dobré karate vytváří spousta prvků. Musíte pochopit, co je správná reakce, co není reakce z očí, je to reakce citu, nebo využití přirozených tělesných reflexů, které jsou nám vrozené, ty se nemůžeme naučit. Můžeme se naučit nenarušovat je a svést přirozené tělesné reflexe do vhodné akce a techniky. Dalším důležitým faktorem je sladit se se soupeřem, být k němu citlivý, takže můžete číst informace, které vám poskytuje svým dechem a pohybem těla, a poznáte jeho volbu. Musíme se vyvarovat samostatnému tancování, jak říkáme člověku, který myslí pouze na svůj vlastní útok a poskakuje okolo bez toho, aby zvažoval svého soupeře před sebou.
Dále je důležité mít ostré, výbušné vedení techniky, protože kyo (příležitost) je obvykle velmi tenká a pokud máme zpětný pohyb nebo zahajujeme techniku příliš pomalu, nemůžeme využít šance a dáváme čas soupeři ke krytí a dokonce protiakci. Pak je taky důležité porozumět kyo a jitsu.
Jitsu znamená úplný, když je soupeř duševně a fyzicky vyrovnaný a připravený, je emocionálně stabilní, má silného ducha, a dobré postavení. Obvykle toto není čas k útoku na obratného soupeře.
Kyo je, když se některý ze stavů mění, ať už fyzický či duševní. Fyzické kyo je, když soupeř útočí nebo přechází z jedné techniky do druhé, nebo je vyveden z rovnováhy. Příkladem duševního kyo je, když je soupeř velmi rozrušený, nebo má strach, nebo ztuhlý v myšlení a zaměřený na jediný útok.
Poté je důležité porozumět, jak odpovídat na soupeřův útok, nazýváme to Oji waza. Musíte chytit soupeře mezi rytmy, jinými slovy se musíte se svými soupeři sladit tak, abyste přerušili jejich rytmus, chytit ho v půli obratu. Toto vyžaduje více podrobnějších informací, ale zejména sen a go-no-sen s mnoha variacemi jsou Oji waza. Poté, když důvěřujete svým schopnostem odpovědět na soupeřův útok, musíte vědět, jak nastavit soupeře, jak využít jeho návyků, jeho inklinacím. Například pokud můj soupeř chce reagovat se sen, chce mě odhadnout, je v agresivním rozpoložení. Pomůžu mu, dám mu příležitost udělat to faking (fingováním) nebo postupem do jeho teritoria, a když se pohne, chytím ho. To se nazývá Shikake waza (nastavení). Stáváte se dirigentem a váš soupeř orchestrem. Abyste aplikovali shikake waza dobře, musíte být ochotni zariskovat, ale způsobem, který můžete ustát, vypočítaný risk, musíte poznat své vlastní maai (vzdálenost) a vzdálenost vašeho soupeře, poměr mezi těmito dvěma vzdálenostmi je váš strategický prostor. Je mnoho způsobů shikake waza. Je velmi důležité, abyste byli připraveni plně se oddat, plně se odevzdat a to znamená přijmout stav, kdy není žádné bezpečí. Pokud chcete být v bezpečí, musíte se vždy držet zpátky, váhat, budete mít rozpor ve svém vlastním pohybu. Musíte se rovněž naučit eliminovat rozpory ve své vlastní mysli.
Konečně, Avi, mohl byste nám říct svůj pohled na tradiční karate-do a na cestu, po které se podle Vás bude v budoucnu ubírat?
Mým přáním je, aby karate šlo směrem opravdových principů bojových umění, a soutěže tomu nemusí nezbytně odporovat. V ITKF připravujeme soutěžní pravidla založené na opravdových principech bojových umění, spíše než trénink v dojo založený na utkání. Myslím si, že stále více a více lidí má zájem o hluboké studium karate. Není to lehké, je zde mnoho výuky, jak pro sportovce, tak rozhodčí.
Děkuji za rozhovor, vím že si jej každý jistě ocení, Avi.
Také děkuji, mám pocit, že mé odpovědi zabraly mnoho místa, proto jsem technické otázky probral pouze v krátkosti. Velmi rád bych se o některých z nich - jako jsou postoje (vnější a vnitřní tense, základy postojů obecně), expanse/kontrakce svalů, dynamika těla včetně síly vibrace, načasování a strategie, stav mysli při kumite, použití hikite, způsoby použití očí, dýchání apod. - rozepsal více do detailů.
10. října 2001, přeložil Wagner.